Vládou posvěcený byznys na Šumavě 3/5 (2)

V posledních měsících se hodně diskutuje téma sucha. Zejména na Šumavě. O prázdninách nad Kvildou vyschl Pramen Vltavy, ve kterém není voda dodnes. Vyschl i přítok vody k Hauswaldské kapli u Srní a lidem na Modravě vysychají studně, které nikdy před tím nevyschly. Korytem řeky Vydry protéká stále méně vody a podle vědců z Centra globální změny AVČR panuje na Šumavě a v jejím širokém podhůří vůbec nejrozsáhlejší oblast sucha v celé ČR. Rokytecká slať na Šumavě před týdnem dokonce vzplála požárem.

Podle nařízení vlády č. 40/1978 je Šumava Chráněnou oblastí přirozené akumulace vod (CHOPAV). V CHOPAV mají být uplatňována ochranná opatření, jejichž cílem je zabránit snižování vodního potenciálu území a takovým zásahům do přírodních poměrů, které by mohly negativně ovlivnit vodohospodářskou a retenční funkci území.

Vodní bohatství Šumavy je přímo závislé na srážkách a fenoménem horských smrčin jsou zejména tzv. srážky horizontální (mlha, vysoká vzdušná vlhkost, případně námraza). Je všeobecně známo, ze všech učebnic biologie, jak se na vodním režimu podílí les. Olistěný les (jehličí je také listí) vypařuje do ovzduší až 80 % vody, která je pak zdrojem místních srážek, zatímco odtokem z olistěného lesa odchází přibližně 20 % vody. Les bez listí (bez jehličí) je na tom opačně vypařuje jenom 20 % vody a odtokem z něj odchází 80 % vody. Tam, kde není les, se země a krajina přehřívá a chybí vzdušná vlhkost a voda pro srážky.

Kůrovec

Na Šumavě se nejprve chránil kůrovec, aby mohl sežrat co nejvíce dospělého lesa, a po jeho záměrném přemnožení se posléze rekordně kácely kůrovcem napadené stromy, aby se jeho šíření zastavilo. Nejvíce se kůrovec množil a likvidoval dospělé porosty smrku v letech 2007 až 2010 a nejvíce se pak kácelo v letech 2009 až 2012. Díky bezzásahovému režimu uplatněnému v posledních letech na 23 % území NP Šumava dnes na Šumavě schází téměř 20 000 hektarů vzrostlého smrkového lesa. S tím se myslím můžeme v národním parku smířit, ale řekl bych, že už to stačilo.

Ministerstvo životního prostředí však připravilo novelu zákona o ochraně přírody, která má platit pro všechny naše národní parky. Je tam doslova napsáno, že cílem pro národní parky je „na většině území národních parků zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice“ (tedy bezzásahovost). NP Šumava zaujímá plochu 68 000 hektarů, z toho je 55 000 hektarů lesa. V Plánu péče o NP Šumava je nově napsáno, že cílem pro NP Šumava je do režimu nerušeného průběhu přírodních procesů zařazení většiny lesa. Možná tento většinově bezzásahový režim neublíží malému a listnatému NP Podyjí, možná to nebude až tak moc vadit malému NP České Švýcarsko. Nejsem si jistý, jak na tyto ambiciózní bezzásahové cíle zareaguje příroda Krkonoš, ale jsem si naprosto jistý, co se stane na smrkové Šumavě. Zcela otevřeně se mluví o 50 % bezzásahového režimu na Šumavě. A nově připravované legislativní podmínky (zákonné i podzákonné) takový režim umožní prakticky okamžitě. Polovina Šumavy ponechaná kůrovci napospas je mimochodem více než jednou tolik oproti současnému stavu.

Bezzásahovost

Pokud bylo následkem bezzásahovosti na 23 % NP Šumava zmizení 20 000 ha dospělého smrkového lesa, katastrofální sucho nejrozsáhlejší v celé ČR, pokud na Šumavě vysychají prameny a studně, pokud již dnes hoří dříve vodou přesycené šumavské slatě (mj. bez povšimnutí médií), jak to asi bude na Šumavě vypadat, až se vyhlásí bezzásahovost na 50 % území národního parku? Kolik tím zmizí dalšího dospělého lesa? Kolik tím vyschne dalších pramenů a studní? Kolik ptáků a rostlin přijde o své stinné lesní domovy, které se promění ve vyprahlou a žárem slunce rozpálenou poušť? Je rozšiřování bezzásahovosti tím správným ochranným opatřením, jehož cílem je zabránit snižování vodního potenciálu území CHOPAV? Je Šumava stále ještě chráněnou oblastí přirozené akumulace vod? Je Šumava ještě vůbec chráněné území, kde se chrání životní prostředí živočichů a rostlin? Nebo je nově Šumava jenom prostorem pro ideologicko-politické handly?

Anebo je to všechno ještě jinak?

Když byla na Šumavě v roce 1996 vyhlášena bezzásahovost na ploše 1300 ha, přineslo to následné kůrovcové těžby na přibližně stejné ploše, která na bezzásahové plochy navazovala. Když byla na Šumavě v roce 2007 vyhlášena bezzásahovost na ploše 15 000 ha, přineslo to následné kůrovcové těžby v objemu přes 1,5 milionu kubíků! A když se nyní má vyhlásit bezzásahovost na většině z 55 000 hektarů šumavského lesa … kolik to asi „hodí“ dalších kůrovcových těžeb? Jde tu ještě o ochranu přírody? Bezzásahovost na Šumavě není experiment, je to praxí ověřený byznys plán. Víc bezzásahovosti přinese víc těžby. Čím více ubude lesa, tím více bude sucha. Čím více škod, tím více dotací na jejich nápravu. Tento koncept „čím hůř, tím líp“ zaplatí životem šumavský les i šumavští tetřevi. Takový plán bohužel již 13. 5. 2015 posvětila vláda ČR, když přijala novelu zákona o ochraně přírody z pera ministerstva životního prostředí a nyní tento byznys plán má za vydatné podpory ekoaktivistů ještě posvětit Poslanecká sněmovna?!

Aktivismu zdar! Tetřeve, datlíku a šumavská vodo, buďte s Pánem Bohem.

Jiří Mánek, bývalý ředitel Správy NP a CHK0 Šumava

Komentáře jsou vypnuty.